Spřátelíš?

Sbééčka

1.kolo SONP!Hlasujte kdo postoupí do 2 kola

Duben 2009

tuleni

5. dubna 2009 v 10:16 | Tomíček























Společně se dvěma mladými samicemi tuleně kroužkovaného ( Pusa hispida ), byl ze zoo v Rize dovezen i několika měsíční samec tuleně kuželozubého ( Halichoerus grypus ). Všechna mláďata pocházela z přírody. U samce bylo pozorováno zaostávání ve vývinu.
Tuleni byli umístěni v poměrně mělkém bazénu v bývalém vlčím výběhu. V příštím období se jednalo o dopárování obou druhů. Mořské muzeum v litevské Klajpedě nám nabídlo odchovanou samičku tuleně kuželozubého. Při transportu samice Taške jsme dostali nabídku na další, právě narozenou samici tuleně kuželozubého- Krope. Protože v Klajpedě chovali v té době dva samce tuleně kroužkovaného a šance na dopárování obou skupin byla minimální, rozhodli jsme se tam obě naše samice tuleně kroužkovaného deponovat. Od roku 1994 chová tedy zoopark pouze tuleně kuželozubé.
V dalším období došlo k přestavbě bazénu, který svým objemem nevyhovoval zamýšlenému chovu. Nově postavený bazén, vznikl za finančního přispění nadace NATURA VIVA a byl vybaven uvnitř dvěma ostrůvky, na kterých tuleni mohli odpočívat.
KašekStav samce se postupně zhoršoval a v zimě 1995 nakonec uhynul. Muzeum v Klajpedě nám poskytlo dva mladé samce, které jsme v zoo Katovice vyměnily za samce- Kaška. Získali jsme tak nejen dospělého, ale především zcela nepříbuzného jedince. V roce 1998 porodila starší samice Taške první mládě. To bohužel při porodu utonulo.
V příštím období jsme upravili břeh bazénu pro snazší výstup zvířat na břeh. Vytvořili kamenitou pláž, kterou bylo možné snadno oddělit od vody. Každoročně jsme pak po porodu umisťovali na pláž zábrany, které matka snadno překonala, ale mládě nepustily do vody. Od roku 2000 do roku 2004 pak samice s jednou výjimkou každý rok úspěšně porodila a odchovala jedno mládě. V roce 2003 došlo k předčasnému porodu /pravděpodobně jen o několik dní / mrtvého mláděte. Při pitvě byl zaznamenán silný hematom v oblasti krční páteře. O rok mladší samice Krope projevující se při říji velmi aktivně, dosud žádné mládě neporodila.
Odchov mláděte v roce 2005 byl podstatně složitější. Krátce před porodem se projevily u samice zdravotní problémy. Při vlastním porodu byla samice málo pohyblivá a nedokázala se dostat na břeh. Mládě jsme po porodu museli vylovit z vody. Později jsme na břeh pomohli také částečně paralyzované samici. Mimo jiné podpůrné léčby jsme ji preventivně očkovali proti clostridiím. Po týdnu se podezření potvrdilo a zmírněné projevy infekce jsme zaznamenali také u ostatních členů skupiny. Mládě muselo být, a to poprvé v historii českých a slovenských zoo, odchováno uměle.
Celkový počet narozených zvířat v PZOO:
1998 - mládě utonulo při porodu
2000 - 26.2.nar. 1,0 - Luděk - transport 2000 do Kleve Německo
2001 - 27.2. nar. 0,1 - Naděnka - transport do Jihlavy - úhyn 2003
2002 - 6.3. nar. 0,1 - Věruška - transport do Jihlavy - úhyn 2004
2003 - mládě narozeno mrtvé
2004 - 28.2. nar. 1,0 - Petr Rudolf - transport do Jihlavy - úhyn 2004
2005 - 23.2. nar.0,1- Haloška - zůstává se skupinou
Všechna narozená mláďata pocházela z rodičovského páru 1,0 Kašek a 0,1 Taške
Současné složení skupiny tuleně kuželozubého v PZOO :
1,0 - Kašek nar.1983 z Katovic
0,1 - Taške nar.1992 z Klajpedy
0,1 - Krope nar.1993 z Klajpedy
0,1 - Haloška nar.2005 - vlastní odchov
Předčasný přechod na pevnou stravu umláděte v roce 2004
Mládě narozené 28.2.2004 s hmotností 13,9 kg bylo matkou zpočátku pečlivě opatrováno. Mládě jsme pravidelně vážili a ošetřovali mírně zanícené oči. Váhový přírůstek byl velmi příznivý. Šestý den po narození, tj. 5.3., se váhový přírůstek zastavil na 19,5 kg, matka mládě odstavila a již jej nekrmila. Hmotnost mláděte začala klesat. Další dva dny jsme matku i mládě nepřetržitě sledovali. V té době již bylo jasné, že mládě nepřijímá žádnou potravu. Rozhodovali jsme se mezi umělým krmením náhražkou mateřského mléka, nebo rovnou krmením rybou. Obvykle matka odstavuje mládě v průběhu třetího týdne. Vzhledem k vyšší hmotnosti mláděte jsme se rozhodli krmit rovnou rybou. Desátý den po narození t.j. 9.3. jsme mláděti podali poprvé 2 ryby a každý den krmnou dávku zvyšovali. V průběhu třetího týdne začalo mládě línat. Dvacátý den stoupla spotřeba na 24 ryb. Další týden jsme mládě přemístili do bazénku, kde přijímal potravu samostatně. Další vývoj probíhal standardně.
Umělý odchov tuleně kuželozubého v Podkrušnohorském zooparku Chomutov - 2005.
Pravidelně od konce ledna ošetřovatel sleduje chování samice Taške, u které se očekává porod mláděte. Před porodem bývá samice neklidná nepřijímá potravu a znatelně se zvětšují struky.
Projevy samice před porodem v roce 2005 byly odlišné. Samice byla od 22.2 neklidná, ale navíc měla problémy s vylézáním na břeh. Také struky nebyly tak znatelné, jako obvykle. Zvíře je sledováno ošetřovateli. Další den ráno je patrné zhoršené dýchání a omezená pohyblivost samice. Samice není schopna opustit bazén a hrozí, že mládě porodí do vody. Vypustit bazén a přemístit samici na břeh by trvalo několik hodin. Samice nakonec rodí v 9,15 ve vodě. Ošetřovatel mládě vytahuje na břeh. Mládě, samička s porodní váhou 11,25 kg, a dlouhé 80 cm je uloženo na kamenitou pláž, pokrytou sněhem. Samice Taške je velmi vyčerpána a jsou patrné její pohybové problémy a bolesti( paralyzovány zadní končetiny). Zvíře ošetřovatelé přidrželi bez velkého odporu u kraje bazénu a vytáhli na pláž, jsou mu podána antibiotika, vitamíny, oxytocin a léky proti bolesti. Samice je také preventivně očkována proti infekci clostridií. Později se tato nákaza potvrzuje a omezeně se projevuje i u ostatních zvířat. Matka je společně s mládětem, veškeré pokusy mláděte o sání jsou neúspěšné, mládě nepřibývá na váze a snaží se zvukovými projevy kontaktovat matku.
Dne 24.2. přistupujeme k přípravě umělé potravy pro mládě. Krmení nechceme podávat sondou a tuleňku od počátku učíme přijímat potravu z kojenecké lahve. Krmení mixujeme v mixéru na jemnou a řídkou kaši ze šlehačky ( ne trvanlivé ) a čistého syrového masa sleďů zbavené kůže a kostí, s přídavkem 1 ml Probicanu do každé první ranní dávky krmení a 1 tabletu Akwavitu na den, přidáváme také 100 ml Hartmanova roztoku a podle potřeby naředíme převařenou vodou.
Umělá strava pro tuleně - juniora:
400 g syrové rybí maso, sledi, bez kůže a kostí
200 ml šlehačka
100 ml infuze - Hartmanův roztok
1 tableta Akwavit na den
ranní krmení přidat 1 ml Probican
Marie Valdmanová (vlevo) a Iveta Rabasová při krmení mládětePři prvním krmení mládě klade odpor a nechce přijmout savičku. Krmíme jej ve dvojici, abychom překonali jeho odpor. Po chvíli mládě savičku přijímá a začíná sát. Při dalších krmeních stačí mláděti pouze podložit hlavu a samo se hladově chytá savičky. Mládě jsme umístili do vyhrazeného prostoru vedle bazénu, aby zůstal zachován kontakt s matkou a ostatními členy skupiny. Matka o mládě nejeví zájem, jen samec Kašek pečlivě sleduje jakoukoli manipulaci s novým přírůstkem. Zimní počasí je příznivé. Denní teploty okolo 0°C, noční klesají do -10°C. Z obavy před predátory umisťujeme mládě na noc mimo skupinu na chráněný dvorek.
Mládě se hlasově projevuje a dožaduje potravy, nemáme dostatečné zkušenosti, máme obavu z překrmení a neustále sledujeme váhové přírůstky. Hlavním úkolem je zastavit váhový úbytek. Čtvrtý den konečně zaznamenáváme váhový přírůstek. Mládě pravidelně močí a dočkali jsme se i prvního trusu. Očekávali jsme problémy s průjmem a jsme mile překvapeni hustou konzistencí i barvou trusu, bez nestrávených zbytků potravy, díky sněhové pokrývce je kontrola vyměšování snadná.
V dalších dnech si mládě zvyká na přítomnost člověka. Při krmení se vrhá na obuv nebo prsty a snaží se sát, hlasitě se dožaduje potravy. I po krmení se snaží o kontakt a pozornost ze strany ošetřovatele. Váhové přírůstky jsou sice menší, než u kojených mláďat, ale již pravidelné. Krmení již tolik neředíme vodou a podávaná potrava je ve formě šedivé husté kaše, kterou mládě saje z kojenecké lahve s velkým otvorem. Rozhodli jsme, že po dosažení 15 kg váhy mláděte přejdeme na krmení pevnou stravou. Změna znamená snížení hmotnosti mláděte a nechtěli jsme riskovat velkou ztrátu získaných váhových přírůstků.
Mylně jsme se domnívali, že zvíře zvyklé na člověka bude snáze přijímat pevnou potravu - ryby. Stejně jako u předchozích odchovů jsme byli nuceni zvířeti násilně otvírat tlamu a ryby zasouvat přímo do krku. Takový způsob krmení je opět nutné vykonávat ve dvojici. Jeden ošetřovatel za pomoci dvou úvazků otevře mláděti tlamu a druhý vkládá ryby do tlamy, po každé vložené rybě je nutno tlamu rychle uzavřít a čekat než zvíře pochopí, že je nutné potravu polykat. Zvíře samozřejmě nespolupracuje a zpočátku je krmení fyzicky náročné pro ošetřovatele.
Od osmého dne se začaly projevovat mírné problémy se zánětem očí. Zvíře mělo zaschlý hnisavý sekret okolo očí a zanícené oči. Tento jev byl častý i u ostatních mláďat a k odstranění potíží postačily oční masti ( ophtalmoframykoin ). Potíže zpravidla odezní po trvalejším kontaktu mláděte s vodou. Sedmnáctý den po narození začíná samička línat a dvacátý třetí den je již plně přelínána. Mládě přemístíme do odděleného bazénu, potravu již přijímá bez násilí, podanou z ruky. Ke skupině nelze prozatím mládě umístit, nejsme schopni ve velkém bazénu zajistit mláděti přístup k potravě. V menším bazénu samičku učíme přijímat potravu vhozenou do bazénu, bez krmení z ruky. Dva dny drží hladovku, potom však bere potravu a snaží se jí ve vodě spolknout. Pro mládě jsou nakoupeni sledi menší velikosti, které je schopno polykat. Tyto ryby nejsou tak tučné jako větší sledi, váhový přírůstek mláděte však úspěšně udržujeme.
Mládě oproti předchozím odchovům mělo větší potíže s příjmem pevné stravy, snažilo se neustále ryby sát jako láhev. Úspěšné naučení lovu mražených ryb v bazénku trvalo déle než u předchozích mláďat. V bazénu nacházíme roztrhané zbytky ryb, mládě však stále ještě preferuje krmení z ruky.
V srpnu bylo mládě přemístěno do velkého bazénu k ostatním tuleňům. Samice je nijak výrazně nekontaktovala, na rozdíl od samce Kaška. Svým zájmem mladou samici vyděsil a ta opakovaně překonávala el. ohradník a vracela se do malého bazénku. Po několika dnech a opakovaných pokusech se podařilo mládě do skupiny začlenit.
Na úspěšném odchovu mláděte má velkou zásluhu tuleně chovatelka paní Marie Valdmanová.

žraloci nebespečni

5. dubna 2009 v 10:09 | Tomíček
Mořští biologové z Havajské univerzity publikovali studii, podle níž dokáží žraloci detekovat změny v magnetickém poli. Vědci se již dlouho domnívali, že tyto ryby mají jakýsi vnitřní kompas, když jsou schopné migrovat oceánem přes obrovské vzdálenosti, aniž by uhly z požadovaného směru. Nyní se tuto schopnost podle práce v odborném časopisu Interface podařilo dokázat.
Vědecký tým pod vedením Dr. Carla Meyera publikoval v britském odborném časopise Interface studii, podle níž jsou žraloci schopni pozorovat změny v magnetickém poli. O tom, že mají tyto ryby svůj vnitřní "kompas" se vedou již dlouho dohady, biologové z Havajské univerzity proto připravili experiment, který tuto hypotézu potvrdil. Nyní je na řadě objasnit, jak přesně tento smysl funguje a jak jsou žraloci citliví na magnetické pole Země.
okusu se účastnilo šest žraloků hnědých a jeden žralok kladivoun. Zvířata byla držena v nádrži o průměru 7 metrů a pokaždé, když dostali potravu do předem vytyčené zóny o rozměrech 1,5x1,5m, bylo spuštěno umělé magnetické pole. V sérii pokusů bylo pole náhodně aktivováno a ryby plavaly do krmící zóny, i když v ní potrava nebyla.
Na aktivování magnetického pole reagovali všichni žraloci okamžitě a přímou cestou plavali k cíli. Tím byla jejich schopnost vnímat magnetická pole dokázána. Vědci se nyní snaží pochopit, jak tato detekce u žraloků funguje. Jiná zvířata s touto schopností, jako například tučňáci a pstruzi, mají ve svých tělech obsažen minerální magnetit, u žraloků však nalezen nebyl. Je možné, že za

Žraloci

27.2.2008 16:25 | vera01 | Zvířátka
Když je tu rubrika "zvířátka" tak si každý představí kočičku nebo pejska v dětské čepičce jak spinká v košíku na růžové polštářku a přinejmenším ještě s dudlíkem v puse. A já jsem si řekla že dám zase něco do této rubriky a věřte nebo ne jako první mě napadli žraloci:)))
Žraloci žijí v oceánech nebo v pobřežních vodách a speciálně žralok bílý je považován za člověku nejnebezpečnějšího žraloka. Dříve je lovili námořníci a rybáři jako zdroj obživy, neboť žraločí maso je velice chutné(prý). Pronásledování žraloků zesílilo po uvedení filmu Čelisti, který měl ukázat hrozivost a sílu žraloka (a tím ukázat, že žraloky je lepší nechat na pokoji a nevšímat si jich).

delfin

5. dubna 2009 v 10:01 | Tomíček
http://amber.feld.cvut.cz/user/cmejla/databaze/delfini_c.jpg
klikněte pro zobrazení původního obrázku
klikněte pro zobrazení původního obrázku
http://amber.feld.cvut.cz/user/cmejla/databaze/delfini_c.jpg
klikněte pro zobrazení původního obrázku
klikněte pro zobrazení původního obrázku

žirafa panda orel krokodil klokan

5. dubna 2009 v 9:58 | Tomíček

Žirafa Rotschildova

Český název : Žirafa Rotschildova
Latinský název : Giraffa camelopardalis rotschildi
Třída : savci
Řád : sudokopytníci
Popis : Žirafa Rotschildova je nejvyšší zvíře na zeměkouli. Má dlouhý krk, který má však 7 obratlů, stejně jako lidé. Oběma pohlavím na hlavě vyrůstají růžky, které jsou součástí lebky a žirafy je neshazují. Srst je krátká a jejím charakteristickým znakem jsou velké vzorce tvořící kresbu, kterou má každý poddruh i jedinec jinou. Tyto vzory jsou zbarveny od světle rezavohnědé až po tmavě hnědou a jsou od sebe odděleny světlejší podkladovou barvou. S věkem vzory tmavnou. Na hřbetě a krku má tmavou hřívu. Nohy má dlouhé, zakončené velkými kopyty. Při běhu kývá krkem dopředu a dozadu a udržuje jím rovnováhu. Žirafa je mimochodník a chodí tedy oběma nohama na jedné straně zároveň. Ocas je zakončen střapcem.
Žirafy jsou klidná a mírumilovná zvířata, která tvoří menší stáda většinou o 5-12 kusech, jsou ale známy i případy, kdy mělo stádo přes 150 kusů. Stádo vede stará a zkušená samice, která řídí veškerý život uvnitř. Žirafy ale netvoří pevná stáda a tak se zvířata pohybují volně. Samec se obvykle pohybuje při přesunech nakonci stáda. Mladí samci tvoří mládenecká stáda. Mladý samec nikdy nesmí frkat v přítomnosti starého samce. Žirafa spí zajímavým způsobem. Když si lehá složí pod sebe přední nohy a jednu zadní, druhá zadní trčí bokem a když opravdu tvrdě usne složí krk podél těla dozadu a hlavu opře o zem nebo o zadní nohu. V této poloze spí pouze několik minut. Je schopna dřímat i ve stoje.
Živí se rostlinnou potravou. Okusuje větvičky a listí nejčastěji na akáciích, které omotává svým fialovým až 40 cm dlouhým jazykem. Jazyk i pysky jsou odolné proti trnům akácií. Žirafa vydrží poměrně dlouho bez vody (některé zdroje uvádí 30 dnů i víc) a v období sucha si vystačí s vodou z potravy. Při pití musí žirafa roztáhnout přední nohy, aby dosáhla na hladinu vody a je v této pozici velice zranitelná. Proto bývá u pití ostražitá. Žirafu také velice zřídka uvidíme spásat trávu, je to ze stejného důvodu jako při pití, musela by roztáhnout nohy, aby dosáhla na zem a v tom případě se může stát snadnou kořistí pro predátory i když je schopna jediným kopancem roztříštit lebku lvovi.
Samci v době páření bojují o samice. Souboj je velmi zajímavý. Samci se prvně pokusí jeden druhého zastrašit. Stojí proti sobě nebo kolem sebe obcházejí v kruzích a měří tak sílu protivníka. Pokud ani jeden neustoupí postaví se k sobě bokem a zkříží krky do písmene X a zkouší se navzájem přetlačovat a když ani toto nevede k vítězství jednoho ze samců začne opravdový boj. Samci se rozmáchnou hlavami a svými růžky se snaží zasáhnout protivníka do boků, krku nebo břicha. Tyto rány jsou poměrně dost silné. Jakmile jeden ze samců odstoupí, vítěz ho ještě pár kroků pronásleduje a pak se přidá k říjné samici. Poražený v klidu odkráčí a nebo sep řipojí ke stádu. Mládě žirafy je po narození vysoké až 200 cm, váží 50-80 kg a do 20 minut po narození je schopné se postavit na vlastní nohy.
Výskyt : Žirafa Rotschildova je rozšířena v Keni a Ugandě, kde byla však v době občanské války v 70.tých letech téměř vyhubena. Žije v křovinatých oblastech, savanách a polopouštích.
Chovaná je například v ZOO Liberec a její chov je zařazen do EEP.
Lexikon : savci
Mapa zoo : savana
Mapa světa : Afrika

Panda velká

Český název : Panda velká
Latinský název : Ailuropoda melanoleuca
Třída : savci
Řád : šelmy
Čeleď : medvědovití
Popis : Černobílá srst pandy velké je ochranným zbarvením v mihotavém lesním světle, zvláště v noci, kdy pandy chrání před jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou například tygři.
Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Přestože se řadí mezi šelmy, je její potrava převážně rostlinná. 99% jejich stravy tvoří bambus, který ale nemá dostatek živin, proto ho Panda musí sníst až 18 kg denně, aby získaly potřebnou výživu. Její trávící ústrojí má sice stavbu obvyklou spíše pro masožravce, unikátní bakteriální mikroflóra ve střevech jí však umožňuje bez problémů tuto těžkou potravu strávit. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši.
Navzdory obřím rozměrům dospělých pand, mláďat při narození váží pouhých 70 g, což je asi 1/900 váhy jejich matky.
Výskyt : Panda velká žije v hornatých oblastech, jako Gansu, Sečuan, Šan-si a Tibet. Dříve byla rozšířená po celé jihozápadní Číně, v Myanmaru a Vietnamu, dnes patří k nejohroženějším druhům planety.

Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.
Lexikon : savci
Mapa zoo : pavilon tropů
Mapa světa : Asie

Orel skalní

Český název : Orel skalní
Latinský název : Aquila chrysaetos
Třída : ptáci
Řád : dravci
Čeleď : jestřábovití
Popis : Dorůstá velikosti přes 1 metr, rozpětí křídel je více než dvojnásobné. Váží kolem 6 kilogramů. Dospělý jedinec má hnědé zbarvení s třemi šedými pruhy na ocase, dole mírně zaobleným. Mláďata mají ocas zbarvený doběla, s černým pásem a bílou skvrnou na spodní části křídel. Nohy jsou opeřené až po prsty, zobák má dlouhý hákovitý tvar. Charakteristické jsou ostré drápy a tuhá křídla.
Hnízda jsou stavěna na nepřístupných místech v puklinách a výklencích vysokých skalních stěn, méně často v korunách stromů. Orel je používá několik desítek let, každoroční drobné stavební úpravy z nich poté dělají obrovská monstra o výšce i průměru přes 2 metry. Hnízdění probíhá od března do dubna, na dvou šedohnědě skvrnitých vejcích pak samice sedí 40 - 45 dní. Občas je střídána samcem, který pro ni loví. Zpravidla odchovávají jen jedno mládě, protože druhé je starším odstrkováno a někdy i usmrceno. Po 75 - 80 dnech pobytu na hnízdě se ještě další 3 - 4 měsíce drží u rodičů. Ve volné přírodě se orel skalní dožívá 19 let, v zajetí až 50 let.
Hlavní potravou jsou středně velcí savci a ptáci. Orel skalní nepohrdne ani mršinami sysla, lišky, zajíce či sviště. Občas napadne velká zvířata jako jsou malé srnky a jehňata. Svou kořist loví střemhlavým pádem, na rovině své oběti pronásleduje. Orel sklaní loví sám, někdy s partnerem. V oblastech Střední Asie je speciálně cvičen na lov lišek a vlků
Výskyt : Až na severské stěhovavé populace je orel skalní stálým ptákem. Obývá vysoko položené neobydlené oblasti Eurasie, severní Afriky a Severní Ameriky.


Zařazen do chovu zvláště chráněných druhů živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb.
Lexikon : a nezařazení
Mapa zoo : voliéra dravých ptáků
Mapa světa : Evropa, Asie, Severní Amerika

Krokodýl nilský

Český název : Krokodýl nilský
Latinský název : Crocodylus niloticus
Třída : plazi
Čeleď : Crocodylinae
Popis : Krokodýl nilský má šedé až tmavě olivové zbarvení prokládané světlejšími místy. Tělo je široké a mohutné a hřbet i ocas jsou pokryty hrbolky a výstupky. Hlava je oproti aligátorovi úzká a dlouhá a podle některých zdrojů váží u velkých samců 90-100 kg. Krokodýl nilský dorůstá délky až 6 m, většinou však měří kolem 5 m. Oči, uči a nos má krokodýl v jedné rovině a když je ponořený, tak jsou z něj vidět jen tyto části hlavy, zbytek těla je pod vodou. Třetí víčko pomáhá chránit oko pod vodou. Vnější uši se zavírají, aby se do nich nedostala voda.
Jeden z rozdílů mezi aligátorem a krokodýlem je ten, ze při zavřené tlamě má krokodýl na spodní čelisti viditelný 4 zub. Krokodýl má 64-68 špičatých zubů a může s nimi pouze kousat a trhat, nemůže žvýkat. Krokodýlům se zuby vyměňují jako žralokům, když se nějaký vylomí, je nahrazen zubem, který vyrůstá pod právě vylomeným. Na rozdíl od žraloků, kteří mají zuby v několika řadách za sebou, krokodýli mají nové zuby pod starými jako naskládané kornoutky zmrzliny na sobě. Samec je větší než samice. Krokodýl se pohybuje ve vodě pomocí mohutného ocasu, který používá i při lovu.
Krokodýli žijí někdy jako samotáři a jindy ve skupinách. Samci jsou teritoriální, někdy i agresivní a zabíjejí ostatní samce i samice a mladé jedince.
Krokodýl je úspěšný predátor, jeho kořistí jsou savci, plazi i ptáci. Dokáže se pomocí silného ocasu vymrštit nad hladinu vody a chytit ptáka sedícího na větvi a stejně tak je schopný zabít například buvola, antilopu, jiné krokodýly a také jiné predátory jako lvy, hyeny, levharty, kteří se přisli napít do jeho loviště. Jsou zaznamenány i případy, kdy zabil mladého hrocha a slona. Větší kořist loví tak, že se k ní pomalu přikrade pod vodou a pak pomocí ocasu prudce vyrazí a nic netušící oběť chytí za nohu, tělo nebo hlavu a okamžitě se ji snaží stáhnout pod vodu, kde ji utopí. Když jdou poblíž další krokodýli, tak se okamžitě připojují a kořist roztrhají na kusy. Krokodýl totiž nemůže žvýkat a tak polyká kusy masa nebo těla svých obětí. Dělají to tak, že se zakousnou do těla a otáčí se prudce kolem své osy a vyrvou tak z těla kus masa nebo oddělí končetiny od těla. Krokodýl má obrovskou sílu stisku, byl naměřen stisk o síle 1300 kg, ale na druhou stranu je možné lidskýma rukama udržet jeho čelist zavřenou, protože svaly které čelist otevírají jsou slabé.
Samci bojují o samice v období páření a při namlouvání vydávají hluboké zvuky, které jsou schopny rozvířit hladinu kolem samcova těla, které je přitom prohnuto do tvaru luku. Hlava a ocas jsou přitom nahoře. Samice si pak vyhrabe na vhodném písčitém místě jámu asi 50 cm hlubokou. Toto hnízdo může být i v blízkosti ostatních. Doba kladení vajec závisí na geografických a klimatických podmínkách. Samice naklade 20 až 80 vajec, podle její velikosti. Vejce jsou velké v průměru 8 x 6 cm. Vejce zahrabe a přikryje. Celou dobu inkubace, tj. asi 75 - 100 dní se zdržuje v blízkosti hnízda a hlídá je před ostatními predátory jako je varan, člověk, hyena atd. Po vylíhnutí malí krokodýlci vydávají zvláštní zvuky, které přivedou matku a také predátory. Matka je pak odnáší v tlamě z hnízda do vody. Při této činnosti byli pozorováni jak samice tak samec, samci ovšem někdy mláďata požírají. Společně někdy pomáhají malým krokodýlům z vaječné skořápky. Samice je nějakou dobu hlídá i ve vodě. Mladí se zpočátku sdružují, později se rychle osamostatňují.
Výskyt : Krokodýl nilský žije témeř v celé Africe, všude tam, kde je tekoucí, stojatá voda nebo močály.

Slovo "krokodýl" vzniklo z řeckého krokedrilos, což znamená "šagrénový červ" - podle jeho sukovité kůže.
Lexikon : plazi
Mapa zoo : terárium
Mapa světa : Afrika

Klokan rudý

Český název : Klokan rudý
Latinský název : Macropus rufus
Třída : savci
Řád : vačnatci
Popis : Dospělý klokan rudý je načervenale zbarvený. Zadní nohy má neobyčejně silné a velké, kdežto přední končetiny jsou zakrnělé. Hmotnost dospělých samců přesahuje 100kg, samice bývají lehčí a menší. Ve vztyčené poloze - klokan se totiž pohybuje jen po zadních nohou - je vyšší než člověk. Celé tělo i s ocasem měří téměř 3m, z čehož na ocas připadá asi 90cm.

Klokani rudí umí výborně běhat. Dosahují rychlosti 50 až 70 km/h. Jejich pohyb však není typický běh. Odrážejí se oběma zadníma nohama současně, takže skáčou. Rekordní skoky mohou být až 10m dlouhé. Klokani snadno překonají překážku vysokou 2 až 3m.

Velmi zajímavé je jejich rozmnožování. Březost samic trvá 32 až 34 dny. Mládě se rodí nedokonale vyvinuté a je sotva větší než vlašský ořech. Samice se při porodu posadí a ocas protáhne mezi zadníma nohama dopředu tak, aby novorozené mládě nespadlo na zem. Narozené mládě se musí vlastní silou doplazit od otvoru pohlavního orgánu samice ke zvláštnímu vaku na břiše, v němž prodělává, jako v inkubátoru, další růst. Do vaku ústí mléčná bradavka. Mládě se k ní ihned pevně přisaje, bradavka zduří a koutky úst mláděti srostou, takže se od bradavky nemůže odtrhnout. Ve vaku žije asi 10 měsíců. Když trochu odroste, opouští na chvíli vak, ale v případě nebezpečí se do něho znovu vrací.
Výskyt : Domovem klokana rudého jsou australské stepní oblasti.
Lexikon : savci
Mapa zoo : savana
Mapa světa : Austrálie a Oceánie

koala

5. dubna 2009 v 9:54 | Tomíček



Koalu si koalu si koupíte tak že do komentářů napíšete jeho číslo.

1.
Jméno:Helena
Úroveň:4
Cena:8 000,-
2.
Jméno:Jana
Úroveň:4
Cena:8 000,-
3.
Jméno:Standa
Úroveň:4
Cena:8 000,-
4.
Jméno:Pavel
Úroveň:4
Cena:8 000,-
5.
Jméno:Kamila
Úroveň:3
Cena:6 000,-
6.
Jméno:Artuš
Úroveň:3
Cena:6 000,-

křečci a pejstci

5. dubna 2009 v 9:51 | Tomíček



http://new.psi-kocky.cz/files/images/kr1.JPG

Obrázek “http://www.gymfry.cz/~sommerova/obrazky/jidlo.png” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.http://zverinec.webz.cz/data/savci/cornelius_krecci.jpg


http://www.veterina-info.cz/images/advertin/009162051227192902.JPGhttp://ey-ketty.wz.cz/PICT0328_1.JPG


http://www.falcon.cz/102dalmatinu/images/obrazk9.jpghttp://www.sunshine.wz.cz/dalmatin.jpg
Nemocný křeček
Křeček je obvykle zdravý (já jsem za 5 let neměla jediný případ). Pochopitelně aby byl zdravý, musí mít správnou péči a nesmí být zanedbáván. Ale i při nejlepší péči může onemocnět. Že je křeček nemocný obvykle poznáte sami svým pozorováním. Všímejte si hlavně toho, jestli neodmítá potravu, není pasivní, unavený a ospalý, nemá kolem ocasu mokrou a ušpiněnou srst, nemá z očí nebo nosu výtok, srst se přestala lesknout, v kožíšku se objevují olysalá místa. Pokud máte jakékoliv obavy, že je váš křeček nemocný, měli byste jej odnést ke zvěrolékaři nebo se poradit s odborníkem. Do té doby se postarejte, aby byl křeček v teple a měl dostatek čerstvé vody.


Příznaky

* Kýchání , podrážděné oči a nos, ze kterého teče: Může to být alergie, třeba na nějaký materiál na hnízdo, ale může to být také nachlazení, takže držte křečka v teple, a když mu nebude do druhého dne lépe, odneste ho ke zvěrolékaři.
* Srst kolem ocasu je velmi špinavá a třeba i vlhká: Váš křeček má asi průjem. Možná jen proto, že snědl něco, co mu nesvědčilo, ale může to být také první známka vážné infekční nemoci, takže odneste křečka ke zvěrolékaři.
* Olysalá místa v kožíšku: Může to být jen stářím, nebo se mohl křeček o něco třít a srst si odřít. Ale pokud si holá místa škrábe, mohou to být roztoči. Veterinář vám jistě dá přípravek, který vašemu křečkovi pomůže.
* Nechuť k jídlu, oteklá tvář a slzící oči: Vašemu křečkovi určitě něco uvízlo v lícním váčku. Odneste ho k veterináři.
* Po pádu nebo po příliš divokém zacházení leží křeček úplně nehybně, jako by byl mrtvý: Je v šoku, i když nemusí být nijak vážně zraněn. Když ho necháte na klidném místě, měl by se za hodinu nebo za dvě vzpamatovat. Když ne, můžete ho donést ke zvěrolékaři.
* Říznutí - křeček se o něco ostrého pořezal: Přidejte kapku antiseptika k teplé vodě a jemně ránu omyjte. Když zčervená a zanítí se, odneste křečka ke zvěrolékaři.
* Na různých místech těla jsou hmatatelné nebo viditelné otoky, nádory: Pokud se rychle zvětšují, může jít o hnisavý vřed, který většinou za nějaký čas splaskne. Pomalé zvětšování nádoru znamená, především u starších hlodavců, že jde o zhoubný nádor, o rakovinu. Ušetřete křečka utrpení a nechte ho uspat.
* Problémy se zuby: Pokud si křeček nemůže pravidelně obrušovat zuby, mohou mu přerůst a křeček nebude moci jíst (stačí nějaký kus dřeva na hlodání). Může to také způsobit deformace čelisti. Ta bohužel není léčitelná a zuby musí být pravidelně obrušovány lékařem. Občas se mohou hlodáky také zlomit, pokud však budou mít křečci dostatečnou dávku minerálních látek, rychle narostou.
* LCN-zánět mozkových blan: Toto onemocnění postihuje křečky do věku tří měsíců. Symptomy nejsou nijak nápadné, nemoc je ale přenosná na lidi. Nebezpečná je pouze pro těhotné ženy, neboť hrozí poškození plodu.

Čištění
Křeček by měl mít vždy čistý domov, aby byl zdravý. Nikdy nesmíte dopustit, aby klec zvlhla. Na to dejte hlavně pozor, jestli máte terárium, protože v teráriích špatně cirkuluje vzduch. Každý den byste měli prohlédnout všechny rohy klece, protože křečci přebytečnou potravu s oblibou ukrývají a mohly by tam být shnilé kousky ovoce nebo zvlhlá semena, která začnou rychle plesnivět. Nekrmte ho proto větším množstvím, než křeček spotřebuje za jeden den. Misky na potravu a napáječku denně čistěte. Zvlhlou vystýlku každé dva dny odstraňte a nahraďte ji čerstvou. Zhruba jednou za týden proveďte generální úklid klece - to znamená, že kompletně odstraníte podestýlku, materiál na hnízdo v případě potřeby znovu obnovíte, klec nebo terárium vymyjete teplou vodu s přísadou jemného desinfekčního prostředku. Nepoužívejte silně aromatické a agresivní prostředky, mohou být pro křečky nebezpečné. Jak často je potřeba provádět "generální úklid " závisí také na velikosti klece, počtu zvířat, druhu potravy a druhu zvířete. Pokud máte například křečíky džungarské, není potřeba klec čistot tak často. Čištění klece není nepříjemná práce, pokud to děláte dost často a pokud máte svá zvířátka opravdu rádi.


Kartáčování
Krátkosrstý křeček se velmi dobře očistí sám. Když se hodně zašpiní, můžete ho jemně vykartáčovat kartáčkem na zuby. Když je to opravdu nutné, navlhčete kartáček teplou vodou, ale nikdy křečka příliš nenamáčejte. Pokud však chováte dlouhosrsté křečky, musíte je kartáčovat pravidelně, aby jejich kožíšky zůstaly v dobrém stavu. Vašemu křečkovi by se to mělo líbit.


Krmení
křečci, foto: www.unizh.ch Většina druhů křečků obývá pouště a stepi, které nabízejí dostatek potravy jen po velmi krátké období. Po zbytek roku je stravy velmi málo. Proto mají křečci lícní kapsy, v kterých mohou přenášet velké množství potravy do hnízda. Základním jídlem křečků jsou různá semínka a oříšky. V obchodech si můžete koupit již připravenou a vyváženou směs, která obsahuje téměř všechny složky potravy, které potřebuje. Ale měli byste dávat rozmanitou potravu. Ovoce a zelenina jsou další složky potravy, které křečky zásobují vodou a vitaminy.
Zde je několik druhů ovoce a zeleniny, které můžete svému křečkovi beze strach dát sníst:
mrkev, petržel, celer, červená řepa, okurky, kukuřice, brambory (bez jedovatých klíčků), cuketa, špenát, tuřín, štěrbák, květák i s listy. Zeleninu podávejte vždy syrovou, nejlépe z vlastní zahrádky. Dejte pozor, aby nebyla postříkána pesticidy. Nevhodná je pro křečky nadýmavá zelenina, jako je cibule, kapusta a pórek. Z ovoce tvrdé hrušky, maliny, jahody, banány, hroznové víno. Nekrmte kyselým ovocem jako jsou citrusové plody, kiwi apod., protože mnoho malých hlodavců tyto plody špatně snáší. Vše předem vždy omyjte vlažnou vodou a dobře osušte.

14.6.2007 16:15 | Terka
Základ jídelníčku : kousky zeleniny a občas ovoce, zrniny, semena ostatních rostlin, doplněk živočišných bílkovin (vejce, vařené maso, granule pro psy aj.), voda nejlépe v uzavřené napáječce.

Pamlsky : oříšek, mouční červi, apod.
Důležité : v dospělosti je aktivní především v noci, většinu dne prospí.
Pořízení a domov křečka
Křečka můžete koupit ve zverimexech, nebo na inzerát, případně od vašeho známého či kamaráda. Při výběru se podívejte, jestli je křeček čilý, nemá-li špinavou či zježenou srst. Také by se neměl neustále drbat. Je to známka toho, že má kožní cizopasníky. Před koupí byste si měli pořídit základní výbavu:

* klec nebo terárium
* bednička na hnízdo
* cvičební kolo
* hobliny
* materiál na hnízdo - seno, bílý papír, bavlněné hadry, lepenka
* misky na jídlo
* napájecí láhev
* potrava
* malá větev nebo kus dřeva na hryzání


Pozor: Na podestýlku nepoužívejte vatu a nikdy nedávejte křečkovi noviny. Dřevo, které mu dáte na hryzání nesmí být jedovaté.
Klec: Minimální délka klece by měla být 50-60 cm. Dejte pozor na rozestupy mezi mřížemi, malí křečci by vám jimi mohli utéct. Klec musí mít bezpodmínečně i příčné dráty. Také byste měli vybrat to správné místo pro klec. Měla by být na nějakém podstavci, rozhodně ji nepostavte na místo, kde je průvan nebo vlhko. Protože si křečci v noci rádi hrají, nedoporučovala bych postavení klece do ložnice.

14.6.2007 16:13 | Terka |
Zde máte informace o džungarském křečkovi.
Křeček džungarský (Phodopus sungorus)
Je nejvýše 9 cm dlouhý, má šedou srst s černým podélným pruhem na hřbetě ("úhoří pruh"). Vypadá jako malý medvídek, jeho ocásek a nohy jsou krátké, většinou schované pod tělem. Běžící křeček se valí po zemi jako myška na klíček. V letní srsti je džungar šedý s úhořím pruhem a šedivou hranicí mezi tmavší svrchní stranou a bílým bříškem. V zimní srsti je světlejší, v chladu chovaná zvířata mají až na nepatrné zbytky šedé srst sněhobílou. Pokud je tento křeček chován doma při pokojové teplotě, zůstává jeho letní srst i v zimě.
Křeček džungarský obývá stepi a tundry jižní a střední Sibiře. Neupadá do zimního spánku, takže jeho bílé zimní zbarvení je pro něj ochranou před nepřáteli.
Možná, že když se domů vrátíte po delší době, např. z cest, křeček vás už nepozná.Jelikož vás křeček identifikuje podle pachu, než ho pohladíte, zormělněte mezi prsty trochu jeho podestýlky.

Křeček je od přírody samotář.Proto jsou i jako domácí zvířátka většinou chováni samostatně,tedy po jednom.Jeho přirozeným prostředím jsou stepi,pouště či polopouště,kde si vystačí i ve velmi skromných podmínkách.Má tedy kolem sebe velké teritorium,ve kterém se dokáže před případným vetřelcem dobře ubránit.A právě velké území z něho dělá onoho samotáře.Ani pro svého partnera zde leckdy nemá dost místa a porozumění.Jen v období páření se sameček a samička navštěvují.Láska ale netrvá dlouho,a tak se po 1-2týdnech vydají každý svou cestou.Pokud nemají dva křečci dostatečně velkou klec, kde by se každý mohl schovat a mít svůj prostor,končí to většinou vážným soubojem.Ačkoli se sourozenci ve svém hnízdě zpočátku navzájem dobře snášejí, jak pomalu rostou,začínají mezi nimi čím dál větší rozepře.Zpravidla je jeden křeček vždy dominantní a toho druhého se potom snaží z domečku vystrnadit nebo ho dohání od potravy.Samečci se při tom Navzájem snášejí lépe než samičky.Pro utlačovaného křečka je tohová situace velmi stresující a má velmi brzo sklony k nemocem a jeho život se vlivem stresu zkracuje.

Pokud chcete křečkovi lépe porozumět,musítejej nezbytně poznat i ze zoologického pohledu.Postavení V zoologickém systému pomáhá pochopitJeho příbuzenské vztahy.

23.1.2008 23:34| Mishell |
1.Může si vaše peněženka dovolit nemalý výdaj na nezbytnou klec nebo terárium, kteréjsou mnohem dražší než samotný křeček?
2.Máte pro ni v bytě vhodné místo?Tokové, kde by křeček mohl přez den odpočívat a večer či v noci dělat hluk?
3.Vyhovuje vám vůbec zvířátko, které skoro celé dny prospí?
4.Máte vhodný prostor pro pravidelný výběh?
5.Souhlasí s pořízením všichni členové rodiny?Nebude jim vadit nepořádek,který křeček někdy udělá?
6.Nemohou nastea problémy kvůli ostatním zvířátkům, které již doma máte?
7.Kolik času jste ochotni věnovat péči a starostem o křečka?
8.Kam dáte křečka, když budete na dovolené nebo v případě nemoci?
9.Kdo se o křečka bude pravidelně starat?
10.Není někdo ze členů rodiny alergický na zvířecí srst?


Mishell |
Nanáročnost,robustnost a přizpůsobivost patří mezi typické rysy všech křečků.Původtností těchtovlastností bude zřejmý,když se blíže podíváme, z jakého prostředí křeček pochází.Přirozenou domovinou křečka je velmi skrovné,chudé a prosté prostředí,které má spíše pouštní charakter.Prší zde jen z řídka,a protože tu roste jen málo vegetace,musí i křeček vystačit s málem.Nahnědlé zbarvení,které smadno splyne s barvou země,poukazuje na prapůvod křečků,kteří žili především v písčitých regionech či stepích starého světa,odstřední Evropy až po Asii.Křeček zlatý čili syrský obýval suché oblasti Bulharska,Malé Asie,Kavkazu,Sýrie,Izraele a íránu.Křečík čínský obýval čínské a mongolské polopoušťe Střední Asie.Kazašské,mongolské a mandžuské stepi jsou domovinu křečíka.

Krmení

Spoustu lidí si myslí, že křečkovi stačí nějaké zrní, jednou za čas mrkev nebo jablko, a mají vystaráno. Jenže tak by to nešlo. Nám lidem by taky po celý život nestačily pouze brambory a k tomu sem tam kousek nějaké přílohy. Řeknete si- vegani (druh vegetariána živící se pouze rostlinnou stravou ) to taky zvládnou bez živočišných bílkovin, tak proč by to nezvládl i můj křeček. Ale křeček tak prostě žít nemůže. V přírodě se také neživí výhradně potravou rostlinného původu. Sežere na co přijde. Od různých semen, bylin až po červíky a larvy které objeví na svých výpravách za potravou. Proto mu také v zajetí musíme poskytnout kvalitní potravu podobnou té, jakou nalezne v přírodě. Takže- i pokud jste vegetarián, musíte se občas přemoct a koupit svému křečkovi něco živočišného původu.

Jelikož krmné směsi prodávané v obchodě jsou v mnoha případech pro křečky energeticky nevhodné (i ty, které jsou vyráběné specielně pro ně ), začala jsem si míchat vlastní směsi které křečkům vyhovují. Samozřejmě ne každá prodávaná směs je špatná, a proto je pouze na vás pro jakou možnost se rozhodnete (jako třetí způsob krmení křečka můžete zkusit namíchat vlastní směs s koupenou ). Dávejte však pozor, aby vzniklý mix obsahoval dostatek všech surovin a nepřevažovaly jen složky s vyšší, nebo nižší energetickou hodnotou. Směs by měla být vždy vyrovnaná.

Péče o křečka

Pokud se chystáte křečkovi umýt výbavu, nepoužívejte k tomu, prosím, přípravky prodávané v obchodech. Na spoustu z nich jsou citliví křečci alergičtí. K omývání stačí voda s octem (roztok však musí být slabý, protože i ocet křečkovi ve velkém množství

Druh křečků

Nejlepší známý druh je křeček Syřana, také známý jako křeček Goldena, Mesocricetus auratus, který je obyčejně držen jako mazlíček. To je také někdy mylně volal "medvídka" křeček. Oblíbené obchody také si oblíbily povolání je "Honey medvědi," "medvědi pandy," "černí medvědi," "evropští černí medvědi," a "Dalmatian," se spoléhat na jejich zbarvení, ačkoli tito nejsou správné názvy.
Jiné druhy křečků mazlíčka jsou všechny různé rozmanitosti ' maličký ' křeček. Toto jméno platí o čtyřech odlišných druhách křečka. Campbellovi křečci (Phodopus campbelli) být nejvíce obyčejný druh trpaslíka. Oni jsou také někdy nazvaní ' Rus převyšuje, ' a ačkoli oni vznikají v Rusku, toto nepozná je výlučně, zatímco téměř všichni křečci vznikají v Rusku.
Přezimovat v bílých křečcích (P. sungorus) být také docela populární. Oni jsou nazýváni Winter bílými, protože jejich kabáty stanou se bílé když hodiny denního světla se sníží.
Křeček Číňana Cricetulus curtatus je jiný druh trpaslíka. Oni jsou jedineční mezi křečky, protože oni mají ocasy prehensile o čtyřech centimetrech dlouho. Jiné druhy mají velmi krátké ocasy, které nejsou prehensile.
Roborovski křeček (Phodopus roborovskii) je poslední druh trpaslíka. Extrémně malý a rychlý, oni nedělají dobré mazlíčky pro ty chtít, aby křečci se objímal.

Chov křečka

Křečci jak mazlíčci

A Syrian Hamster or Golden Hamster,
Křeček se udržoval, zatímco mazlíček nejvíce často je křeček Syřana, také volal Golden křečka. Takzvaný Medvídek nebo Černý medvěd křečci jsou jen variace v barvě a plášť křečka Syřana. Čtyři druhy menších křečků, známý jako křečci trpaslíka, být také populární mazlíčci. Tito jsou Roborovski křeček, (Phodopus roborovskii), čínský proužkovaný křeček (Cricetulus griseus) a dva subspecies Phodopus sungorus, zima bílý ruský trpasličí křeček (Phodopus sungorus sungorus) a ruský campbellský trpasličí křeček (Phodopus sungorus campellii). Péče o křečky trpaslíka je podobná tomu křečka Syřana, ale tam jsou rozdíly v krmení a potřebách ubytování a temperament. Také, křečci trpaslíka musí být drženi s cagemate stejného rodu předejít osamělosti, zatímco Syřani jsou extrémně územní a chtějí zabít jiné křečky v jejich kleci. Bílé zimy a Campbell je být docela populární; v USA, Campbell rozmanitost více tak než bílá zimy, zatímco zpáteční rychlost drží v Evropě. Roborovski a čínští křečci jsou poněkud těžší k chovu a živobytí, být obvykle jen dostupný od chovatelů, a proto omezený na vážné rodentia fanoušky. Roborovski je obzvláště nevhodný pro děti.

Ubytování


Křečci mohou být držel oba v klecích a v terrariums, oba který být dostupný v obchodech mazlíčka. Klece jsou snadnější vysílat, jejich bary mohou být užité na horolezectví a oni obvykle zahrnují příhodné domovní dveře. Na druhé straně, krabice skla tají křečky před smetím vytáčení ven jejich klecí, poskytovat lepší pohled do domova křečka, a vytvořit klidnější a krytější vnitřek. Obecně, terrariums jsou více vhodné pro křečky trpaslíka, který být více citlivý na znepokojivé prostředí a který by jinak potřeboval velmi úzký-roštnice tajit je před klouzáním přes. Středně velcí křečci, takový jako křeček Syřana, obzvláště užít si horolezectví zdi klece. Toto, nicméně, je extrémně nebezpečný protože křeček může dostat jeho nohu chycenou v barech a zlomit to. Na druhé straně, bary (klec by měla mít vodorovné a vertikální bary) být více otevřený vnějšímu světu; klece by mohly být lepší volba těchto křečků.

Kousání

Cvičení a zábava

Mějte rád všechny mazlíčky, křečci potřebují cvičení a zábavu zachovat si jejich fyzické a duševní zdraví. Kolo cvičení dovolí křečkům provozovanou plnou rychlost k obsahu jejich srdcí, a je muset. Jako více komplikované uzávěry včetně dalších hraček takové jak dřevěné trubky, které poněkud simulují hrabe že oni by mohli mít v divočině a dovolit jejich vlastníkům užít si jejich aktivit. (Nepoužívají často prodané plastové trubky: Oni chytají vlhkost a metanový plyn a smějí způsobit vážnou nemoc.) nejkomerčnější kola cvičení prodávaná pro křečky mají příčky, které nejsou vhodné pro křečky kvůli skutečnosti, že křeček mohl být zraněn v jednom. (Vhodné mají stráž vzadu, chránit křečka před dobýváním jeho nohy mezi věncem kola a podpůrným rámem.)

Jídlo

Oblíbené obchody mohou poskytnout základní potraviny pro křečky to poskytuje jejich výživné potřeby, ale oni také si užijí čerstvých zelenin a plodů, semena ptáka a ještě žijících hmyzů jako kobylky, který tvořit důležitou součást jejich přirozené stravy. Nicméně, ne všechna jídla jsou vhodná pro křečky a někteří, takový jak bonbóny směřovaly k lidem nebo jedovatým rostlinám jako listy rajčete, smět být nejvíce nebezpečný pro zdraví křečka. Citrusová ovoce jsou také jedovatá ke všem křečkům. Campbells trpasličí křečci jsou susceptible k diabetes, a should ne mají vysoká cukrová jídla, takový jako ovoce a zrno. Ačkoli není tam žádné zvýšené riziko pro jiné maličké chovy, sladké komerční dárky by měly být vyhýbal se přímo být obecně nezdravý. Jako se většinou ostatními zvířaty (a lidi), to není pravdivé že křečci mohou rozhodnout se které jídlo je dobré v nich a oni budou obvykle jíst něco to je nabídnuto.
Křečci by měli také vždy mít dostupnou sladkou vodu. Vhodná pitná zařízení mohou být najita v obchodech. Být malá zvířata, která jsou přizpůsobila se života ve vyprahlých prostředích, křečci mohou také přijmout celou nutnou kapalinu přes dostatečná množství slabých zelenin, takový jako okurka, bez nějakých negativních účinků. Nicméně, poskytovat vodu je obvykle příhodnější a moci být snadný způsob, jak přidat léčbu nebo vitamíny ke stravě křečků. Jak voda tak zeleniny musí být čerství a muset být vyměněn často, obvykle jakmile den. Voda nesmí být dávána v otevřených sklenicích od té doby, co to pravděpodobně je znečištěné a protože wetness je obecně velmi nezdravý pro křečky (to čistit sebe velmi opatrně bez potřeby další vody).
V detailu, komponenty tuhé stravy mohou být rozděleny do tří kategorií: suchý, čerstvý, a jídlo zvířete. Suché jídlo tvoří velikost stravy křečka. Vedle standardního hlodavce jídlo prodávané v obchodech mazlíčka, nejvíce jiné druhy semen, jádra a ořechy mohou být daní. Péče by měla být vzata omezit množství tuku obsahovaného uvnitř stravy. Obzvláště slunečnicová semena, ořechy, a sesame být nejvýživnější a být být považován za dárek spíše než jako základní potrava. Všechny druhy zrna, rýže, nudle (suší), suché hrachy a čočky na druhé straně mohou být poskytováni více rychle: asi 120 g pro křečka média a, spoléhat se na velikost, o polovině množství pro křečka trpaslíka je dostatečné. Chléb a podobný produkty pekárny obsahují mnoho přísad (např. kvasnice) to může znepokojovat trávení křečka systém. Oni by měli být daní v malých množstvích pro kousání nebo být nahrazený oplatkami speciality jak nalezený v obchodech mazlíčka. Celé suché jídlo by mělo být přiměřené ve velikosti. Obzvláště malí křečci často nemohou zvládnout dobře s velkými semeny, dokonce jestliže oni jsou prodaní pod značkou "jídlo křečka". Ptačí krmení jako proso je pozoruhodná alternativa pro malé křečky. Hay, ačkoli populární výběr jako to je levný a snadný objevit, should ne být policajt k křečkům jako to může způsobit škodu na jejich citlivé líci sebere. 05-ke ci.JPG (217878 bytes) 01-ke k+M.JPG (231917 bytes) pinda.jpg (156569 bytes)

Práce:

Jak často:

nakrmit křečka krmnou směsí (zrní)
každý den, pokud je v misce krmení, nakrmit až další den
vyměnit vodu
každý den
vyhodit zbytky ovoce, zeleniny a veškerého vlhkého krmení
každý den
dát křečkovi bílkoviny
obden
vyčistit klec (vyhodit použitou podestýlku )
1x týdně, pokud je potřeba, častěji
pořádně vymýt napáječku a misku na krmení
1x týdně, pokud je potřeba, častěji
běhací kolečko a celou klec včetně mříží umýt v slabounkém roztoku octa a vody
1x za dva týdny
umýt domeček, pokud je dřevěný, nemýt, jenom vyhodit výstelku

Začíná 1.kolo SONP

4. dubna 2009 v 14:23 | Tomíček
Takže tu jsou účastnící SONP - soutěže o nejlepšího psa =)
Takže začněte si shánět hlasy!

Yorkširský teriér - obrázky

4. dubna 2009 v 14:05 | Tomíček |  Psi
Obrázky Yorkširků nádherný ♥

Mix obrázků =)

4. dubna 2009 v 14:04 | Tomíček |  Labrador
Našel jsme 3 nádherný borázky labradora , jsou úžasný !

Obrázky pejsků

4. dubna 2009 v 14:00 | Tomíček |  Psi
psi01 psi02 psi03
psi04 psi05 psi06
psi08 psi09 psi38
psi11 psi12 psi13
psi14 psi15 psi16
psi19 psi20 psi31
psi32 psi33 psi34
psi36 psi37 psi39
psi41 psi42 psi43
psi45 psi46 psi47
psi49 psi50 psi51
psi17 psi18 psi40
psi44 psi35 psi10
psi52 psi48